O canisterapii jsem přemýšlel, již když jsem si Belu vezl domů jako malé štěňátko. Díky její aktivitě jsem to postupem času malinko opouštěl. Tak aktivní pes přece nemůže v klidu leže u dětí . Opak byl pravda, může a jak dobře.
Proto jsem začal shánět informace z internetu, od kamarádů a z jiných zdrojů a dostal jsem se až na jednu fajn akci pořádanou společností HELPPES. To mě dodalo odvahy se na zkoušku opravdu vrhnout a pak už to šlo poměrně rychle. Zkoušky HELPPES pořádal již asi za měsíc, tedy 8.11.2014 s jednodenním nácvikem. Bohužel při nácviku jsem opět ztratil všechny iluze, že bychom mohli zkoušku udělat. Neměl jsem strach ze speciálních cviků, ale spíše z poslušnosti. Ono odvolat loveckého psa, kterého cvičím i na lovecké zkoušky, od "bežícího" zajíce (vycpávka uvázaná na naviják) na jeden povel, je přeci jen malinko problém. Naopak problém s rachtající plechovkou kopanou vedle psa jsme problém neměli, zde se zase vyplatilo cvičit klidy. I přesto jsem to nevzdal a posledních 14 dní malinko cvičil poslušnost. A pak přišel den D. Pln očekávání a samozřejmě nervozity jsem vyrazil do léčebny Bohnice na provedení zkoušky. Říkal jsem si, chudáci pacienti.
Zkouška začala malým seminářem a jak to u těchto akcí bývá, přednáška byla spíše odrazující než povzbudivá. Člověk se vlastně dozvěděl, že to vůbec není jednoduché dělat, jak jsem někteří pacienti nepříjemní atd. Vlastně nás připravil na to nejhorší. Já během přednášky měl ale jiné starosti. Bela nebyla ani na mžik v klidu a pořád se chtěla mazlit. Nejhorší situace nastala, když naproti přišli děti a začali si jednoho pejska hladit. No to je něco pro Belu, děti a ještě si hladí pejska, přece chce také, to dá rozum. Nakonec jsme to nějak přečkali a šlo se rovnou na věc. A jak to tak u nás je, hned jseme začali poslušností, nejoblíbenější disciplína. Chůze u nohy, obraty, odvolání od zvěře, odložení atd nakonec Bela zvládla dobře. Jasně nějaké ty body ztratila, ale kdo je dnes dokonalý. Další otázka je, kolik bodů jsem jí ztratil já.
Speciální cviky již byla poměrně hračka. Bela se ke všem chovala moc dobře a zvládala to na jedničku. Nejvíce ji samozřejmě bavil aport a pamlskování. Ze všech disciplín dostala známku PV - prospěla výborně a tak i celkové hodnocení nemohlo být jiné. Nyní, jak při úvodní přednášce zaznělo, nás čeká jen tvrdá práce, která nám může přinést pouze dobrý pocit, že jsme někomu mohli pomoci a to je na této práci nejlepší. Už se těšíme na naši praxi. Snad vše půjde dobře a bude nás to oba bavit.
