Klubové zkoušky přinášení retrieverů Třeboň

Jelikož byl sraz zkoušek naplánován na 7:00 ráno, vyrazili jsme do Třeboně již v pátek a to ještě po cvičení v Blevicích. Bela se po cestě krásně vyspala a na místo jsme dorazili až za tmy. Večerní venčení černého psa bez osvětlení v neznámém prostředí bylo super. Dle mapy na mobilu jsem viděl, že kolem je několik rybníků a tak jsem neustále měnil trasu malé procházky, nechceme přece přijít na penzion totálně mokrý :-). To jsem ještě netušil, že nás čekají před spaním dvě disciplíny. Po vstupu do dvora penzionu nás přivítalo 8 měsíční štěňátko Leonbergera (asi bych to nenazýval stěňátko, ale spíše menší medvěd) a tak úkol byl jasný - dostat se až na apartmám. Po jeho zvládnutí nás čekal další úkol, překonat úzké točící schody do podkrovní místnosti a uložit se ke spánku. Naštěstí toto Bela také zvládla a mohlo se jít konečně spát. Ráno nás to čeká znovu, ale v opačném pořadí a pak ještě zkoušky :-)

Zkoušek se účastnilo celkem 12 psů, z toho 7 flatíků, takže to bylo moc příjemný flatí víkend. Tentokrát byla moje ruka lepší v losování a mě se podařilo vytáhnout z klobouku los číslo 6. Tedy poslední z první skupiny. Trochu jsem se radoval, že mě ostatní ukáží jak se to dělá, prošlapou cesty a pro nás to tak bude o malinko lehčí, než jít zase první. Bohužel se ale ukázalo, že koukat na ostatní, jak to již mají za sebou a my teprve čekáme, není ideální. Ale o tom až v neděli. Rozlosování určilo, že naše skupina půjde v sobotu nejprve na pole a pak se vystřídáme a půjdeme na vodu. V neděli pojedeme všichni do lesa a my si dáme čtverec a pak se vyměníme a půjdeme na vlečky a odložení. Klid bude v lese na konci zkoušek. Tím mohli zkoušky z vesela začít.

My jsme se přesunuli o kousek dál na pole, vlastně vedle náš penzion a začali naváděním na dva kusy pernaté. Terén se zdál být dobrý a nepřišlo mě to nijak těžké. My šestí v pořadí jsme stranou čekali jakmile na nás dojde řada a pozorovali ostatní. Všichni to zvládli, jen pejsek před námi zaměnil kus. Já jsem si vybral první kus napravo (pod větrem) a Belu vyslal. Letěla jako střela dobrým směrem, kus trochu podběhla a stočila se na levo a pelášila k druhému kusu. Nevím co jí to popadlo, protože letěla jak střela a to přímo ke kusu. Kdyby foukal vítr obráceně, pochopil bych to, ale takto ne. Tím zaměnila naprosto stejně kusy jako pes před námi. Druhý (vlastně ten co měla přinést jako první) kus dohledala také strašně a po první disciplíně jsme odcházeli s dvěmi jedničkami. Koukám, že první disciplína je pro nás opravdu těžká na každé zkoušce. Všechno tím ze mě opadlo a mohl jsem si více užívat zkoušek, již mě o nic ani nemohlo jít :-). Další disciplína byl aport v terénu, kde jeden pes vypadl. Naštěstí si z toho Bela příklad nevzala a provedla jej výborně. Poslední co nás na poli čekalo byla vlečka. Naše oblíbená vlečka :-(. Když jsem viděl, že rozhodčí ji tahá do volného prostoru, už jsem viděl, jak tam bude Bela lítat všude možně, ale ne po stopě. To se ale nestalo a Bela vlečku vypracovala výborně. Po prohození skupin jsme se vydali na vodu a začali navádění na dvě kachny. Všichni to bez problémů udělali a říkali nám, jak je to v pohodě. U nás to šlo také vše dobře, ale nakonec si to Bela nějak rozmyslela a udělala obrat a hurá pro jiný kus. Nechápu to, plavala tak dobře a totálně nepochopitelně to vyměnila. No neva, dvojka z kachen nám rozhodně jedničku z pole nezkazí. Následovala kachna z rákosí, kde sice Bela chvilku lítala těsně vedle a nepřinesla, nakonec ale i s velkou časovou rezervou donesla a bylo to super. Poslední sobotní disciplína byla chůze, pěkně mezi stromečky, zatáčky atd. Krásně si to rozhodčí připravili :-). Toto všichni zvládli a tak jsme měli pro dnešek padla. První den vypadl jen jeden pejsek u nás, známky poměrně vysoké a tak to vypadalo, že zkoušky mohou být celkově úspěšné. Zítra nás čeká "už jen" čtverec se dvěma kusy, vlečka, odložení a klid. To snad dáme.

Něděle ráno byla trošku chladnější a to i díky padající mlze. Nešlo ale o nic co by mělo ovlivnit zkoušky a výkon našich miláčků. Přesun do lesa byl poměrně rychlý a naše skupina se vydala na čtverec. Já nyní jako pátý v pořadí a s takovým hřejivým pocitem, že ty čtyři pejskové nám čtverec pěkně prochodí. Opravdu nemám rád tuto disciplínu jako první. Čtverec vypadal docela dobře, levá část velice řídce oseta borovičkami o výšce cca 1,5-2m - lehčí strana, pravá část již byla horší, zde to bylo hustější, ale na první pohled v pohodě. Jenže jsem se ve svých uvahách hodně pletl. První pejsem a celkový čas 12 minut a nic, nenašel ani jeden kus. Druhý pes naprosto to samé. To už jsem začínal být trochu nervózní, kdo nám to prochodí :-). Další pes donesl v poměrně slušném čase první kus z "lehčí strany", pak ale bohužel nic. Zrovna přijel vrchní rozhodčí a šel zkontrolovat terén a oba kusy zajíce. Usoudil, že je vše v pořádku a dle pravidel. Čtvrtý pes dopadl stejně jako třetí a nyní byla řada na nás. Sakra, v pravo ještě nikdo nebyl, to husté není pořádně prochozené, no to bude něco. Bela začala lítat jako pometlo, dostala se i na levou stranu, dle mě blízko ke kusu, ale nic nepřinesla. Snažil jsem se jí tlačit spíše  v pravo, aby nejprve přinesla toho horšího. Několikrát jsem jí slyšel jak šmejdí krásně na pravé straně, ale stále nic. Najednou se přiřítila z prava a přinesla králička. To obrovské uvolnění i u rozhodčích jsem ani nečekal. Na nich bylo vidět, že mají radost za mě. Já byl ale teprve v půlce a soustředil se na druhý kus. Nevím čím to přesně bylo, ale Bele se na další práci moc nechtělo. Čas byl u prvního kusu 6 minut, takže dostatek. Každopádně jsem Belu nemohl přesvědčit, aby znovu začala hledat. Vždy vyběhla jen asi metr dva ode mě. Vypadalo to, jako že si myslí, že má splněno a nebo je unavená. Nevím, protože více kusů normálně zvládá a unavená po 6 minutách, no nevím. Takže jsem si ji několikrát vrátil k sobě, pomazlil se s ní, doškrabkal a pochválil. Tratil jsem tím sice asi 45 sekund, ale to mě nevadilo. Pak jsem ji znovu vyslal a ona se takovým rychlejším krokem dostala do pohybu. Nebylo to její vystřelení, ale šla. Musím poděkovat nevím komu, ale Belu navedl dobře, protože musela jít totálně na jistotu. Během chvilky jsem jí viděla, jak si to velkou rychlostí mastí zpět a nese králíka. Nyní bylo okolo hrobové ticho, aby donesla v pořádku a ihned po předání to vypuklo. Totální radost všech kolem a moje největší. Byl jsem na ni tak hrdý a tak šťastný, že to udělala. Rozhodčí mě gratulovali, jako kdybych vyhrál zkoušky a ostatní se přidávali. Opravdu velice radostná atmosféra. Tím naše skupina ukončila toto stanoviště a následoval přesun na vlečky, kde se to mimo jiné nepovedlo 3 pejskům. Naše skupina = jenom já, jak smutné. Trochu jsem se bál, že Bela po tom zaváhání po prvním kusu a hledání druhého bude unavená a vlečku nebude chtít vypracovat. To se ale nestalo a ona opět vystřelila jako turbo myš po stopě. Cestu zpět si chtěla asi někde zkrátit, či co a tak vyšla na cestu asi 15m ode mě a koukala na druhou stranu kde jsem. Nechtěl jsem nic riskovat a dal tedy povel, tím se otočila a králíka donesla. Vlečka OK + jeden povel = trojka a to bylo pro mě nádherné. Odložení proběhlo bez problému a nyní jsem jen čekal, jak dopadne druhá skupina na čtverci. Už jim to šlo o něco lépe a na poslední klidy jsme nastoupili celkem tři. Já s Belou upoutaný, protože opravdu nemělo důvod něco řešit. No a tím byl konec.

Zkoušky tedy nakonec z 12 psů úspešně složili 3. Žádný pes nebyl v první ceně, jeden v druhé a my s dalším flatem v ceně třetí. Bela se tedy celkově umístila na třetím místě a to je pro nás velký úspěch. To co předvedla v lese bylo vážně skvělé a za to ji patří velké díky. Doufám, že takto v lese bude pracovat i příště a již se na to moc teším. Když se podívám na celý průběh zkoušek a známky, jsem moc spokojen. Vlastně nám to pokazilo jen ono prohození kusů a to není tak hrozné a dá se doučit. Rozhodčí Belu několikrát pochválili za chuť k práci a ve čtvrci předvedla opravdu hezký výkon. Děkuji všem kamarádám, za příjemný víkend a těším se brzo opět na viděnou :-)